I živý člověk si někdy může myslet, že je mrtvý, a to nemáme na mysli šok z toho, když se podíváte na obsah své peněženky a na chvíli se vám zastaví srdce. V dnešním článku se podíváme na zajímavou duševní poruchu, při které si člověk myslí, že je mrtvý, neexistuje či dokonce nemá v těle krev a vnitřní orgány. Takové osoby mají pocit, že nežijí.
Syndrom chodící mrtvoly
Řeč je o tzv. syndromu chodící mrtvoly, která se nazývá jako Cotardův syndrom. Jedná se o velmi vzácnou duševní poruchu, kterou většinou trpí starší osoby, jen opravdu výjimečně mladí lidé a skoro nespočítatelně také malé děti. Člověk, který trpí Cotardovým syndromem, se nepovažuje za živého. Pravdou je, že tato porucha způsobuje, že lidé nejsou schopni reagovat na žádné racionální vysvětlení, že jsou živými. Tento stav doprovází pocity viny, neklid a negativismus, někdy se mohou dostavit také halucinace týkající se nesmrtelnosti.
Výskyt duševní poruchy
Jak už jsme se zmínili výše, podle studií je tato porucha častější u starších pacientů, kteří trpí depresemi. Tento syndrom se také více objevuje u osob, které trpí schizofrenií, depresemi, úrazem mozku, maniodepresivní psychózou, mají mozkový nádor či je postihují halucinace.
Jak onemocnění probíhá?
V prvotních fázích nemoci pacient cítí strach a začíná ho pronásledovat pocit, že je mrtvý, nebo dokonce že neexistuje. Zvláštní je, že takoví lidé mohou cítit pach mrtvého těla. Osoby, které mají tuto poruchu, nepoznávají sami sebe podle tváře, nejeví žádný zájem o společnost a normální prožitky. Takové osoby začínají být velmi paranoidní, zanedbávají osobní hygienu a žijí tak nějak mimo realitu. Začínají se u nich objevovat sebevražedné sklony či sebepoškozování. Realita pro ně neexistuje a tudíž ani běžné úkony a věcí. Jejich pohled na svět je zkreslený a nejasný.
