Říká se, že co Čech, to sportovec, ale vyjmenovat nejoblíbenější aktivity není snadné. Populárních sportů je příliš mnoho, a zatímco jedna skupina holduje lyžování, druhá preferuje pohyb mimo zasněžené hory. Desítky tisíc českých turistů však neváhají ani při příležitosti výletu pod mořskou hladinu. S ohledem na statistiky se potápění začíná jevit jako jeden z národních sportů.
Potápění sice patří mezi rizikovější sporty, ale přesto je druhým nejoblíbenějším dovolenkovým sportem. Ročně se v zahraničí vypraví pod hladinu kolem 45 tisíc milovníků adrenalinu a zhruba čtyři tisíce zavítá do podmořského světa v exotických destinacích. K nejoblíbenějším potápěčským lokalitám dlouhodobě patří Egypt a Spojené arabské emiráty. Následují Mexiko, Maledivy, Thajsko a Dominikánská republika.
Kdy nejčastěji dochází ke zranění?
Podle statistik zatouží po výletě do podmořského světa v průměru každý pátý aktivní cestovatel. Mnozí však zapomínají na rizika, která tento koníček obnáší. Zdaleka nejčastěji se potápěči zraní při vynořování, kdy si nevšimnou, že se nad nimi nachází člun nebo lodní šroub.
Poměrně často dochází i ke zdravotním komplikacím z důvodu snížení tepové frekvence, hyperventilace a stlačení plic hydrostatickým tlakem. Výjimkou nejsou ani poranění korály a podchlazení. Zejména začátečníci zapomínají, že v hloubce kolem dvaceti metrů se teplota vody pohybuje kolem pěti až deseti stupňů – proto je vhodné absolvovat ponor v neoprenu, s rukavicemi a ponožkami.
Běžné cestovní pojištění nestačí
Význam cestovního pojištění obvykle čeští potápěči nezpochybňují, ale leckdy si neuvědomí, že pojištění potápěčů není zahrnuto v základu. Navíc je třeba rozlišit, zda se dotyčný bude potápět do cca 40 metrů (pak mu stačí připojištění na potápění do hloubky 40 m), nebo hlouběji.
