Když byly ve 20. letech v Yellowstonském národním parku vyhubeni vlci, vedlo to k přemnožení losů, kteří spořádali tolik vegetace, až byl narušen celý ekosystém.
Nenávratné změny
I proto byly do parku v 90. letech vysazeni noví vlci a počty losů se díky tomu začaly snižovat. Opatření pak prospělo vrbám, topolům a začalo se více dařit ptákům a bobrům. Přírodovědci si tedy mysleli, že mají vyhráno, avšak byli na omylu. Nová studie zpochybňuje, že se park dostal do své původní podoby.
Důležité je to, že šelmy musí spustit, tzv. trofickou kaskádu, což znamená, že se sníží počet býložravců a to prospěje rostlinám a stromům. Podle druhého předpokladu dojde k tomu, že se do ekosystému vrátí původní stav před vyhubením predátora.
Problematický návrat
Ovšem studie tvrdí to, že šelmy současný stav vůbec nezmění, popřípadě, že se stav vydá zcela jinou cestou a to kvůli změnám, které se v daném ekosystému odehrály poté, co byly šelmy vyhubeny. Šance, že se predátoři vrátí do známého prostředí před vyhubením, se proto snižuje a to i díky klimatickým změnám a invazivním druhům.
Výzkumníci zkoumali data o návratu přirozených predátorů pořízených před jejich vyhubením i po jejich návratu. A je patrné že nelze dopředu predikovat, jak bude daný ekosystém následně vypadat. Vědci však mohli udělat alespoň jeden závěr. Pokud jsou vrcholní predátoři vyhubeni, rozmnoží se ti menší jako lišky, kojoti či krysy. „Vrcholoví predátoři jsou skvělí, ale argument, že jejich návrat změní ekosystém, nemusí obstát a může být v dlouhodobém měřítku kontraproduktivní,“ uzavírá vedoucí výzkumnice Jesse Alston
