Koronavirová pandemie zasáhla celý svět a zatímco se hlavní pozornost zaměřuje na boj s touto nemocí, často se přehlíží znečištění přírody způsobené obličejovými maskami. Ve většině zemí je jejich nošení povinné, aby se snížilo riziko přenosu nákazy mezi lidmi. Vzhledem k obrovskému množství používaných roušek se z nich stal také jeden z významných zdrojů znečištění.
Negativní dopad na život i životní prostředí
Obličejové masky nejsou něčím, co by se snadno rozložilo, jsou většinou vyráběny z polymerních materiálů. Odhaduje se, že zhruba 75% použitých masek končí na skládkách nebo v oceánech, kde výrazně narušují život mořských tvorů.
Klíčová filtrační vrstva obličejových masek je vyrobená z polypropylenu a může trvat i 500 let, než se v přírodě rozloží. Masky se nakonec rozpadají na mikroplasty, které kontaminují řeky i oceány. V mořském prostředí také mnoho tvorů nakládá s obličejovými maskami jako s potravou. Obličejové masky následně uvíznou v tělech mnoha tvorů, což může mít za následek jejich smrt. Jelikož kontaminace mikroplasty narušuje celý potravní řetězec, v konečném důsledku i lidé konzumují kontaminovanou potravu.
Nakládání se zdravotnickým materiálem zatím není účinně řešeno a stává se z něho významný odpad. Podle hongkongské ekologické skupiny OceansAsia se v roce 2020 dostalo do světových oceánů až 1,5 miliardy obličejových masek.
Je zapotřebí jednat
Inger Andersen, vedoucí agentury OSN pro životní prostředí UNEP, předpovídá, že pokud nebudou přijata žádná opatření, množství plastů končící v oceánu se do roku 2040 ztrojnásobí z 11 na 29 milionů tun ročně. Problém s obličejovými maskami je třeba nepřehlížet a jednat. Problém by mohlo zmírnit používání opakovatelně nositelných obličejových masek a používání přírodních recyklovatelných materiálů pro jejich výrobu.
