Největší světové mocnosti touží po dobytí Měsíce a po jeho trvalém osídlení. Když v roce 1969 přistál první člověk na Měsíci, šlo především o demonstraci technické vyspělosti. Tentokrát však nejde o demonstraci technologií, ale zejména o touhu po moci a penězích. Měsíc může skrývat velké nerostné bohatství, které je dosud nedotčené. O toto nerostné bohatství budou bojovat především USA, Rusko a Čína.
Kdo dokáže dobýt měsíc? Ve hře je i politika
Již Trumpova administrativa musí, že do roku 2024 vrátí astronauty na měsíc. Byl navržen právní globální rámec zvaný Artemis Accords, který by měl umožnit těžbu na Měsíci a na dalších vesmírných tělesech. Dohody Artemis jsou politickým závazkem mezi vládami, které se účastní programu Artemis. Tento politický závazek je pod záštitou amerických vesmírných agentur, NASA a amerického ministerstva zahraničí. Dohoda byla podepsána řediteli národních agentur z 8 zemí. Další signatáři nemusí být zapojeni do programu, ale očekává se, že dodržují tyto zásady zásad. Tato smlouva si získala ostrou kritiku, protože zvýhodňuje Spojené státy a jejich obchodní zájmy. Tato smlouva také zcela vynechala Rusko a Čínu.
Smlouva o vesmíru
Základ mezinárodního kosmického práva dosud tvořila Smlouva o vesmíru. Tuto smlouvu podepsalo 111 zemí a vstoupila v platnost dne 10. října 1967. Jde o důležité smlouvy, protože zakazuje umístění jaderných zbraní na oběžné dráze a vesmírných tělesech, dále budování vojenských základen ve vesmíru, testování zbraní atd. Důležité je, že smlouva zakazuje nárokování vlastnictví na minimum vesmírné těleso.
Zdá se, že začíná nový vesmírný závod, na jedné straně je USA a jeho spojenci, na druhé straně je Rusko a Čína. Čína dokázala své schopnosti tím, že začátkem ledna 2019 s robotickou kosmickou lodí na odvrácené straně Měsíce. Čínské ambice ve vesmíru jsou velké, Čína by chtěla na Měsíci těžit i vyrábět. Těžba by měla zahrnovat především titan, helium-3, křemík a hliník. Tyto prvky drasticky zlevní cestování vesmírem.
Těžba na měsíc
Photinie Koutsavlis, generální ředitel, obor politiky a ekonomiky, v Natural Resources Canada, si myslí, že těžební a vesmírný průmysl spolu budou muset v blízkosti velmi úzce spolupracovat. Vesmír je pro horníky novou hranicí, která může být v dohledné době překročena.
Podle webu Mining.com je silným zastáncem lunární těžby Angel Abbud-Madrid, ředitel Centra pro vesmírné zdroje na Colorado School of Mines. Podle něj je vesmírná těžba založena na získávání zdrojů z měsíce. Dostat jakoukoli techniku ze Země do vesmíru je velmi drahé a náročné. Než získávat zdroje ze Země, bylo by podle něj nejlepší na Měsíci najít vodu, tu lze snadno rozdělit na vodík a kyslík. Když je k dispozici pohonná látka, nemusí se čerpat ze Země. Studie WGM o koncepční ekonomické lunární těžbě vody odhaduje, že současná tržní hodnota 1 tuny vody z měsíce je přibližně 10 milionů dolarů. Jedná se o velmi hrubé odhady, je těžké odhadovat něco, o čem ani nevíte, jestli se nachází na Měsíci v dostatečném množství.
Ne ve jménu vědy, ale ve jménu peněz
Těžba na Měsíci se může zdát jako sci-fi vize, ale vesmírný závod z minulého století už ukázal, že když je o co usilovat, vždy dojde k rychlému technologickému vývoji. Ve hře jsou i soukromé vesmírné společnosti, jako Blue Origin a Space X, které ukazují, že dokážou konkurovat a také zvládnout dostatečný materiál do vesmíru za podstatně levněji.
Bude zajímavé sledovat, jak se bude situace vyvíjet, ale je zároveň smutné, že při dobývání vesmíru nepůjde ani tak o vědu jako o získání peněz a větší moci.
