Strojírenství je takových tahounem české ekonomiky již velmi dlouho. Firmy z tohoto oboru se také dlouhodobě drží mezi špičkou českých vývozců. Strojírenské podniky se ale stejně jako i jiná odvětví potýkají s celou řadou potíží.
Kvůli sankcím a bezpečnostní situaci byla spousta společností nucena opustit některé silné trhy, jako je Rusko a Střední východ. Firmy velmi často vyvážejí za hranice, ale ze svých výrobků už pak nezískají velký profit. I přes uvedené potíže mnoho strojírenských podniků roste. V současné době je však nejvíce začíná brzdit velký nedostatek pracovníků, které pro svůj další rozvoj nutně potřebují.
Strojírenství hledá nové pracovníky
Počet pracovních míst v oboru strojírenství nyní neustále roste. V převážné míře jde o místa ve výrobě, ale velký zájem mají společnosti také o vysokoškolsky vzdělané techniky. Strojírenské firmy navíc v poslední době hledají i jazykově vzdělané pracovníky pro posilu. Pro expanzi na nové trhy, je třeba množství obchodníků s dobrou znalostí jazyků. Odchod takzvané technicky zdatné generace je pro strojírenství velmi obtížný. Nedostatek kvalitních pracovníků na trhu je mnohem větší problém, než to na první pohled vypadá. Za generaci technicky zdatných pracovních sil na jejich místa firmy opravdu obrovsky těžko hledají náhradu. Příkladem může být firma MSC MetPro a.s. , kde by mohla být pro zaměstnance výhra, kdyby měl zájem nastoupit do této firmy a nastoupil, ale na trhu je jednoduše pracovníků nedostatek.
Nejžádanější profese
Nejžádanějšími profesemi v oblasti strojírenství jsou konstruktér, operátor CNC strojů a technolog. Dále jsou to svářeči, strojní zámečníci a technici. Uchazeči mají nyní asi nejčastěji zájem o profesi montážní dělník, svářeč a také strojní zámečník. Strojírenství je mzdově nadprůměrný obor a průměrná mzda v tomto oboru poměrně vyrovnaně neustále stoupá, a to o 2 až 3 % ročně. Součástí výuky studentů je navíc dnes opravdu skutečná praxe, proto chodí do práce již velmi dobře připravení. Strojírenství bude v následujících letech čelit také nástupu takzvané čtvrté průmyslové revoluce, kterým je trend digitalizace a automatizace. Ta nevyhnutelně přinese také výrazné změny na trhu práce, neboť důsledkem robotizace rutinních manuálních činností poroste i tlak na vzdělání a znalosti pracovníků. Tím se bude výuka čím dál více muset přizpůsobovat také praxi.